Jednoduše začít – 18 metodických rad

Důležité je, dělat zkušenosti s „hledáním stop“, jednoduše začít.

Zde jsou některé možnosti, jak se se skupinou asi osmi mladých můžeme vydat na cestu hledání stop. V těchto podnětech jde především o to, ulehčit první dva kroky: „vzpomínku“ a „vyprávění“.

Leták s kroky pro hledání stop

Cestu ke hledání stop velmi zjednoduší, když mají všichni účastníci leták s těmito čtyřmi kroky v ruce.
Vedoucí skupiny (moderátor) má za úkol pozvat účastníky k počáteční modlitbě a jednotlivé čtyři kroky postupně uvést.

Vyprávění příkladu na začátku

Pokud skupina nemá moc zkušeností s hledáním stop, může účastníkům pomoci, když vedoucí skupiny začne sám vyprávět vlastní zkušenosti z prožitých dní.
Přitom cítí ostatní, že si nemusí vymýšlet žádné neobyčejné události, ale že jsou tázáni na jednoduché a obyčejné zážitky.

Metody vstupu – první a druhý krok hledání stop

1. Stopy nebo jiné obrazy rozstříhat

Často je pro mladé jednodušší, když své zážitky mohou jedním slovem nebo větou napsat. Tak můžeme rozdat lístky, na kterých je např. stopa nohy, mobilního telefonu („SMS od Pána Boha“), hvězda („Která hvězda mi vyšla?“) nebo jiný obraz.

2. Uspořádání pojmů

Řazení pojmů může mladým pomoci seřadit jejich vlastní myšlenky a zkušenosti k prvnímu kroku. Na kartičky se napíší různé pojmy, např::

Mladí mohou také kartičky tahat a přemýšlet, co k tomuto pojmu zažili. Kartičky se také mohou vyměňovat.

3. Životní oblasti  

„Co se mne v minulých týdnech oslovilo nebo co se mne dotklo v oblastech ...?“

příroda, stvoření

rodina

přátelství

lidé v nouzi

práce, škola ...

Jednotlivé oblasti mohou být napsány na velkých listech nebo na plakátu. Jedna oblast může být volena pro všechny.
Nebo může být představeno více oblastí, a účastníci si mohou vybrat, k čemu chtějí vyprávět své zážitky.

4. Obrazy jako vstup   

K jedné nebo více životních oblastí (viz metoda 3) se mohou položit do středu obrázky nebo fotografie.
Účastníci si volí pro sebe obraz, který jim připomíná jejich zážitky a pomáhá jim je druhým sdělit.

5. Rozjímání nad obrazem

Pokud se chce skupina vydat na hledání stop s určitým tématem, pak může vedoucí skupiny vyhledat obraz k tomuto tématu a položit ho do středu.
Účastníci se mohou sdělit se svými myšlenkami k obrazu a vyprávět vlastní zkušenosti k obsahu obrazu.

6. Obrázková kartotéka

Pro rozvoj podnětů fantazie a vzpomínek účastníků je možné založit sbírku oblíbených obrázků.
Z tohoto množství obrázků si každý může vybrat ten, který je upomíná na události předešlých dní. Tento obrázek může napomáhat sdělit se ostatním.

7. Malovat vlastní obrazy

Účastníci jsou vyzváni, aby si při prvním kroku „vzpomínek“ nejen představili svou zkušenost, ale aby ji vyjádřili obrazem.
Skrze malování se stane zkušenost opět živou a může být hlouběji předána ostatním při druhém kroku „Vyprávění“.

8. Barevné šátky a papíry

Do středu se připraví barevné šátky nebo papíry. S pomocí různých barev mohou účastníci vyjádřit nálady a emoce, které provázejí jejich vzpomínky.

9. Biblické vyprávění

K otázkám jako: „Kde byl Pán Ježíš pozorný k lidským potřebám?“ mohou být vytištěny biblické citáty nebo mladí hledají v Bibli příslušné texty.
K této otázce:

• Uzdravení posedlého – Mt 8,1-4 Obraz 6
  
• Bouře na moři – Mk 4,35-41
  
• Stolování s hříšníky – Mt 9,9-13
  
• Spor učedníků – Mt,1-5
  
• Celník Zacheus - Lk 19,1-10 ...

Poté přemýšlíme:
Čeho si Pán Ježíš u těchto lidí všímá? Kde jsem já zažil něco podobného?

Metody vyprávění - druhý krok hledání stop

10. Vyprávění ve skupině

Ve skupině do asi 8 lidí je dobře možné, aby se účastníci v druhém kroku hledání stop sdíleli se svými zážitky.
U více než 8 účastníků je lepší volit jiné formy. Například mohou být zkušenosti napsány na papír a některé mohou být přečteny.

11. ta do Emauz – rozhovor ve dvou

Jsou témata a zážitky, které raději svěřujeme v rozhovoru ve dvou.
Tak jako oba učedníci, kteří jsou o Velikonocích na cestě do Emauz, může během druhého kroku hledání stop dojít k rozhovorům ve dvou. Oba partneři se na konci domluví, co chtějí sdělit celé skupině.

12. Práce ve skupině

Při velkém počtu účastníků často pomáhá při kroku vyprávění práce v menších skupinkách. Na konci skupinového rozhovoru se pak může určit, které zkušenosti byly zvlášť důležité a proto se mají sdělit celému společenství.
Tímto způsobem je možná účast mnoha osob.

13. Scénické vyjádření

Když nějaká zkušenost hluboce účastníky zasáhla, je možné ji vyjádřit scénkou.
Když se zkušenosti sdílejí v menších skupinkách, mohou své zkušenosti celému společenství představit scénkou a následně okomentovat.

Metody odkrývání – třetí krok hledání stop

14. Metoda kartiček

Aby třetí krok hledání stop lehčeji začal, je možné napsat na kartičky nebo malé plakáty různé otázky:

• Co mne při tom vzájemném vyprávění napadá?
  
• Jak v tom mohu zažívat Boží blízkost a lásku, ale také cítit jeho přání a požadavky?
  
• Jaký impuls k tomu dává Bible?
  

Kartičky / plakáty mohou být postupně kladeny do středu a zodpovězeny.

15. Nové otázky

Otázky ve smyslu: „ Jaké otázky mne napadaly, když jsem slyšel o zkušenostech druhých?“ mohou účastníky vést k tomu, aby formulovali vlastní nápady a představy.
Pokládané otázky mohou být napsány na kartičky nebo na jeden plakát a mohou být postupně zodpovězeny ve skupině.

Metody odpovědi – čtvrtý krok hledání stop

16. Odpověď na kartičkách

Na počátku čtvrtého kroku se rozdělí kartičky, na které mohou účastníci napsat jeden dík, jednu prosbu a jednu otázku na Boha. Každý ukáže svou kartičku, přečte a vysvětlí, co tím myslí.

17. Bunte Kärtchen zur Auswahl

Verschiedenfarbige Kärtchen bezeichnen verschiedene Arten von Antworten an Gott, z.B.:

• červená - Děkuji Bohu za ...
  
• Zelená - Chválím a velebím Boha za...
  
• Modrá - Prosím Boha za, o …
  
• Šedá - Ptám se Boha na ...
  
• Oranžová - Chci Bohu odpovědět tím, že udělám ...
  
• Žlutá - To chci u sebe / s vámi společně změnit ...
  
  

18. Džbán

Jsou i těžké zážitky, před kterými stojíme bezmocní, jako je smrt nějakého člověka, nehoda, přírodní katastrofa.

Do středu můžeme postavit džbán a naše otázky, žaloby a nářky napsat a hodit do džbánu. Tím předkládáme Bohu ve formě vnějšího rituálu naši nouzi. Prosíme ho, aby jako při svatbě v Káně proměnil vodu našeho života ve víno.